Již před mnoha lety jsem četl studii, kterou vydalo novosibirské oddělení Akademie věd, o starověrcích na Sibiři. Starověrectví je náboženský směr, který se od oficiální pravoslavné církve oddělil během reforem Petra I. Starověrci vydrželi brutální pronásledování Petra I. i dalších carů a v odlehlých poustevnách na Sibiři i stalinské běsnění. Po smrti Stalina využili jistého uvolnění a zhruba jednou za 15-20 let se scházeli na jakýchsi synodech. Řešili hlavně teologické otázky, došla řeč ale i na praktické problémy, které před věřící stavěla moderní doba, která postupně dorážela i do odlehlých koutů SSSR.
V polovině sedmdesátých let starověrecký sněm řešil otázku, zda pravověrný věřící může létat letadlem nebo vrtulníkem. Možnost několikahodinového letu do nejbližšího městečka byla lákavá, zvláště když alternativou byl dvoutýdenní pochod tajgou. Část věřících ale považovalo létání za ďáblův vynález a rozhodně odmítala do vrtulníku vstoupit. Sněm po několikadenní diskusi přijal rozhodnutí, že starověrec může létat, aniž by ohrozil svou nesmrtelnou duši. Platí to ale jen tehdy, když pilot je střízlivý. V opačném případě se jedná o hřích přílišného spoléhání na Boží milosrdenství.
Vzpoměl jsem si na tuhle knížku, když jsem četl zprávu o skandálu při letu společnosti Aeroflot číslo 315 z Moskvy do New Yorku. Kapitán Alexandr Čeplevský vyvolal vzpouru pasažerů ještě před odletem, když pronesl tradiční uvítání na palubě letadla spolu se základními informacemi o letu. Z jeho proslovu většina pasažérů získala nevyvratitelný pocit, že kapitán rozhodně není střízlivý. Jazyk se mu zaplétal a skoro mu nebylo rozumět. A to mluvil rusky, když přešel do angličtiny, přestalo mu být rozumět úplně.
Vzbouření cestující s ním odmítli letět a dožadovali se, aby se jim ukázal, že není opilý. Když se zhruba po hodině objevil ve dveřích kabiny, situaci jen zhoršil. "Myslím, že v Rusku není člověk, který by nevěděl, jak vypadá opilý člověk," cituje deník The Moscow Times, jehož reportér byl náhodou na palubě, Katju Kushner, která cestovala do New Yorku se svým manželem. "Říkal nám, že jsou tam ještě tři další piloti a on že bude jen sedět v koutě a na nic nebude sahat," nepřestává se divit paní Kushner. Pasažéři nakonec přesvědčili Aeroflot, aby celou posádku vyměnil. Nejvíce cestující rozhořčilo tvrzení pracovníků Aeroflotu, že pilot na palubě skoro nic nedělá. "Vlastně jenom zmáčkne tlačítko a letadlo letí samo," tvrdili pasažérům.
S námi jste ve spolehlivých rukou, tvrdí reklama Aeroflotu.
V zásadě to pro většinu letu letadla je pravda, autopilot řídí stroj spolehlivě. O tom, že je přeci jen lepší, když je živý pilot střízlivý, se fatálním způsobem přesvědčilo 88 pasažérů a členů posádky Boingu společnosti Aeroflot-Nord z Moskvy do Permi v září minulého roku. Letadlo se z neznámých důvodů zřítilo těsně před přistáním, všichni zahynuli. Nyní vyšetřovací komise skončila své šetření. Vinu klade na dispečera permského letiště, který pilotům nařídil ještě jednou oblétnout letiště, na zvláštnosti konstrukce boingu, na které piloti ve stresu nejspíše zapoměli, ale hlavní dávku viny klade na piloty.
Deník Kommersant se dostal k dosud utajovaným závěrům komise a hovořil pod podmínkou anonymity s některými jejich členy. Bezprostřední příčinou pádu bylo to, že po vypnutí autopilota se letadlo naklonilo nalevo. Piloti se nemohli dohodnout na kterou stranu se stroj ve skutečnosti naklonil. Z nahrávky z černé skříňky je slyšet jak se piloti hádají a nakonec zvítězí ten, který se domnívá, že letadlo letí doprava. Následné zabočení doleva, které mělo kompenzovat údajný náklon doprava, dostalo letadlo do vývrtky, ze které se už nedostalo.
Zlom ve vyšetřování nastal, když patologové v tkání kapitána letadla nalezli alkohol. To v komisi vyvolalo bouřlivé spory, zejména proto, že ze vzorků se nedalo určit promile. Obhájci pilotů proto argumentovali, že to může být i od léků nebo něčeho podobného. Jednu věc se jim ale vysvětlit nepodařilo. Na nahrávce z kabiny pilotů je slyšet, že se před vypnutím autopilota domlouvají piloti, kdo bude řídit. Zdálo by se, že by to logicky měl být mnohem zkušenější kapitán Rodion Medveděv, ten se ale spokojil s rolí konzultanta. "Vždyť sám vidíš, že já nemůžu," řekl kapitán a předal knipl druhému pilotovi. O necelou minutu později se letoun zřítil. Jak věděli ještě starověrci před čtyřiceti lety, spoléhat se na milosrdentství Boží může znamenat, že zaplatíte vlastním životem.
