Na první pohled vypadají zprávy, přicházející v poslední době z Ruska, dost bizarně. Petrohradský soud posílá obsílku zpěvačce Madonně, že prý propaguje homosexualismus mezi nezletilými. Ministerstvo zahraničí píše radnici ve stejném městě, aby novou stanici metra nepojmenovávala Bukurešťská, protože Rumunsko je členem NATO.
Ve Státní dumě je zákon, který urážku citů věřících trestá pěti lety vězení. Vyšetřovatelé budoucích Pussy Riot tak již nebudou muset překrucovat zákony, aby dívky dostali za mříže. Prominentní novinář Alexandr Mamontov zase tvrdil na nejsledovanějším televizním kanále, že britský umělec Banksy ve skutečnosti neexistuje, protože ho ani po dvou dnech v Londýně nedokázal kontaktovat. Pod tím jménem se prý skrývá skupina osob, která hodlá škodit Rusku.
Skoro by se chtělo souhlasit s různými komentáři pod těmito zprávami, které vyjadřují přesvědčení, že kremelská elita definitivně zešílela. Jenže země normálně funguje, ropa a plyn se těží, letadla létají, nebýt televizních zpráv, asi by si nikdo ničeho zvláštního nevšimnul.
Vysvětlení nabízí uznávaný politolog Kirill Rogov, který tvrdí, že jde o průvodní jevy politické reakce po znovuinstalování Vladimira Putina do funkce prezidenta. Zimní protesty ukázaly, že režim ztratil podporu značné části městské střední třídy a bude si muset hledat novou sociální oporu.
Tou oporou se vcelku logicky stali státní zaměstnanci, pracovníci závodů, lidé z regionů. Třeba jako náčelník cechu velkého zbrojního podniku Uralvagonzavod Igor Cholmanskich, který během zimních demonstrací navrhoval Vladimiru Putinovi, že “vezme chlapy a přijedou udělat do Moskvy udělat pořádek”. Dnes ho staronový prezident jmenoval svým zplnomocněncem na celém Urale, což je skoro nepředstavitelný skok v kariéře.
Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE
V Rusku se škrtá ve zdravotnictví či vzdělávání, ale obří program přezbrojení armády zůstal beze změn, a dokonce kvůli sporům o něj musel odejít dlouholetý ministr financí, člověk, který provedl Rusko úskalími krize roku 2008, Alexej Kudrin.
Kromě chleba si výše zmíněná třída-opora žádá i her, tedy ideologie. Podle všeho půjde o jakousi formu pravoslavného fundamentalismu. Odtud v úvodu zmíněné absurdity, a také třeba otevření katedry teologie při univerzitě pro jaderné fyziky. Přitom jako ideologie je náboženský konzervativismus ve společnosti zcela marginální.
Jenže je dosti hlasitý, a to podle Rogova bohatě stačí. Kremelští pragmatici přirozeně nechtějí vytvořit nějakou teokracii, tím spíše, že s jejich vlastní vírou to podle všeho není valné.
Ale na vyvolání atmosféry konfliktu, zastrašení oponentů a konfrontaci se Západem to stačit bude. Nebude válka, ale mobilizace proti nepříteli, domnělému či skutečnému. Vlastně se budou opakovat podobné triky, jaké známe z některých muslimských zemí.
Vždy, když je potřeba odpoutat pozornost od problémů nebo sjednotit národ za vůdcem, příhodně se objeví nějaký odpadlík od víry, u kterého se najde poplivaný Korán nebo něco podobného. Vzdělaná část společnosti se tomu směje, ale jen za dveřmi svých příbytků.
Každý totiž moc dobře ví, že by se něco podobného mohlo objevit i u jeho dveří - a davu nevysvětlíte, že je to celé jen cynická vládní manipulace.
Upřímně řečeno, doufám, že Kirill Rogov předpovídá příliš černou budoucnost. Uvidíme - podle počtu absurdních zpráv.
psáno pro Radio Česko
