Byl to jeden z hlavních důvodů kyperského finančního krachu. Podle všeobecného mínění si středomořský stát nezasloužil záchranu ze strany MMF a Evropské unie, protože stejně jen fungoval jako pračka peněz pro ruské mafiány a korupčníky.

Přinejmenším němečtí diplomaté se v kuloárech odvolávali na zprávu německé rozvědky, podle které až třetina prostředků v kyperských bankách pocházela z Ruska, a to převážně z pochybných zdrojů. Německá kancléřka si před blížícími se volbami nemůže dovolit, aby z peněz daňových poplatníků byl zachraňován ruský organizovaný zločin. Další osud majitelů vkladů ve dvou největších kyperských bankách je dostatečně znám.

Kyperský bumerang

Ruské vklady byly na Kypru skutečně velké. Agentura Moody's odhadovala, že v kyperských bankách měli Rusové 31 miliard dolarů. Z toho 12 miliard patřilo ruským bankám a 19 miliard firmám a jednotlivcům.

Ostrovní stát byl také jedním z největších investorů do ruské ekonomiky. Příliv peněz do jeho bank z Ruska se fakticky rovnal opačnému pohybu kapitálu. Proto také ruští experti tvrdili, že se nejedná o žádné praní špinavých peněz, ale o využití výhodnějšího britského práva.

Nyní se objevila první vědecká studie, která se snaží najít odpověď na otázku, zda peníze pocházely z legálních zdrojů, či nikoli. Na serveru EU Vox ji publikovali ekonomové Päivi Karhunenová a Svetlana Leďjajová z univerzity ve finském Aalto a John Whalley z University of Western Ontario.

Z databáze ruského statistického úřadu vytáhli údaje o více než dvaceti tisících firmách se zahraničním kapitálem. Čtyřicet devět procent z nich bylo registrováno v daňových rájích, konkrétně 38 procent na Kypru. O těchto firmách předpokládají, že ve skutečnosti patří Rusům, kteří si je v zahraničí jen zaregistrovali.

Druhá skupina patřila reálným zahraničním vlastníkům v USA, Německu, Švédsku a dalších zemích.

Ukázalo se, že přes sedmdesát procent firem ze strojírenství a skoro šedesát procent obchodníků patří reálným zahraničním vlastníkům. Oproti tomu sedmdesát procent stavebních firem a osmdesát procent společností z finančního sektoru patřilo firmám z Kypru a Britských Panenských ostrovů.

Už to by napovídalo korupci, protože stavebnictví a finanční služby patří z tohoto hlediska mezi nejrizikovější sektory ekonomiky. Analýza adres, kde tyto firmy působily, také ukázala, že šlo o jedny z nejzkorumpovanějších regionů.

Nejde o daně, ale bezpečnost

Se závěry studie ale nesouhlasí Tim Worstall z londýnského Adama Smith Institute. V časopisu Forbes argumentuje, že peníze neputují přes Kypr kvůli tomu, aby Rusové nemuseli platit daně. "Daň z příjmu je třináct procent, korporátní daň je dvacet procent. To nejsou sazby, kvůli kterým vytváříte složité firemní propletence," píše Worstall.

Podle něj jde především o snahu pojistit si svůj majetek. "Pokud jste jako zahraniční investor, tak si můžete určit, kde se bude řešit případná arbitráž. A opravdu po deseti letech v Rusku neznám nikoho, kdo by si napsal arbitráž v Moskvě. Londýn nebo Stockholm jsou ty destinace," tvrdí Worstall. Podle něj to vysvětluje i zmíněné sektory ekonomiky a zkorumpované regiony. Když chcete podnikat v takovém prostředí, tak se pojistíte právě registrací někde na Kypru, otáčí logiku studie Worstall.