Vladimir Putin pravidelně srovnává stabilní situaci v Rusku s jižním křídlem Evropské unie zmítaném krizí. Nyní ale poprvé veřejně přiznal, že ani v Rusku situace není nejlepší a bude potřeba sáhnout i na dosud "posvátné krávy" ruského rozpočtu – na sociální dávky a výdaje na přezbrojení armády. To byly totiž jedny z hlavních předvolebních tezí staronového ruského prezidenta.

"Světová ekonomika trochu upadla a ta naše si za ní trochu přisedla," řekl Putin minulý týden na setkání se studenty Dálněvýchodní univerzity ve Vladivostoku. Odpovídal tak na dotaz studenta, který se přimlouval za zavedení příplatků pro rodiče, kteří nevyužívají mateřských školek.

Konec plošných příspěvků

Na peníze zjevně mohou zapomenout nejen odpůrci institucionálního předškolního vzdělávání. Nejspíše skončí i jeden z nejambicióznějších projektů putinské éry na podporu porodnosti, tzv. mateřský kapitál. Zjednodušeně řečeno, každá rodina při narození druhého a dalšího dítě dostane od státu poukázku na 400 tisíc rublů (cca 250 tisíc korun).

Systém je dostatečně složitý, peníze lze použít na vzdělání dítěte, léčení a nedávno i na zlepšení bytové situace. Zatím stát reálně utratil sotva třetinu ze slíbených peněz. Nicméně oproti situaci z devadesátých let, kdy rodičovský příspěvek byl v Moskvě asi dvanáct dolarů měsíčně, jde o obrovský pokrok.

"Ona to byla jedna z mých iniciativ, ale jsou to obrovské prostředky. Nejdou ani pořádně spočítat, protože jestliže platíme peníze všem rodinám, které porodí druhé dítě, tak nemůžeme odhadnout, kolik takových rodin v budoucnosti bude," prohlásil Putin.

Podle plánu, který navrhuje ministerstvo financí, by program měl skončit v roce 2016. Přitom na jaře se hovořilo o prodloužení do roku 2025. Podle ministerstva ale svou roli již splnil a nyní je potřeba přejít k adresné podpoře chudých rodin místo plošného vyplácení dávek. Hlavním argumentem strážců rozpočtu ale je fakt, že na podporu chudých rodin je potřeba "jen" 100 miliard rublů, zatímco mateřský kapitál stál ročně zhruba 300–330 miliard rublů.

Chudí, nebo olympiáda?

To ale není jediná oblast, ve které by se mělo škrtat. Prezident Putin už na jaře zadal expertům ze dvou vysokých škol vypracovat studii, kde by mohl rozpočet ušetřit. Ze 1645stránkové zprávy použilo ministerstvo financí sotva pětinu, i tak jde o poměrně radikální změny.

Navrhuje, aby ženy odcházely do penze stejně jako muži v šedesáti letech. Důchodci, kteří si přivydělávají, by mohli o penzi přijít. Program přezbrojení ruské armády by mohl být rozložen do více let. To by přineslo v letech 2014–2016 úsporu až 1,155 bilionu rublů.

Ještě před půl rokem by si nikdo podobné škrty nedovolil navrhnout. Vždyť právě zaměstnanci rozpočtové sféry, penzisté a pracovníci velkých závodů patří k hlavním Putinovým voličským oporám.

Deník Novyje Izvestija tvrdí, že na vině jsou obrovské náklady na pořádání akcí, jako je zimní olympiáda v Soči nebo mistrovství světa ve fotbale v roce 2018. Rozpočet her v Soči se blíží hranici 40 miliard eur, což z nich dělá nejdražší olympiádu v historii.

Úřady tvrdí, že to rozhýbe domácí průmysl, odpůrci se domnívají, že se částka do značné míry rozkrade. "Když je potřeba škrtat, tak první na ráně jsou ti bez lobbistické síly, hlavně penzisté," tvrdí Ruslan Grinberg z ruské Akademie věd. Návrh rozpočtu mu dává za pravdu.