Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se z Moskvy vrací jako vítěz. Přiváží si slib nákupu ukrajinských státních obligací v hodnotě patnácti miliard dolarů i snížení ceny plynu ze 410 na 268 dolarů za tisíc kubíků. To by mělo udržet Ukrajinu před pádem do bankrotu před prezidentskými volbami, naplánovanými na jaro roku 2015.

Země tak vyřešila svůj hlavní problém - nedostatek hotovosti. Vláda se totiž dlouhodobě snaží udržet stabilní kurz hřivny, a zásoby centrální banky tak doslova tají před očima. Zatímco kurz dolaru k hřivně zůstává stejný od roku 2009, rezervy centrální banky od konce roku 2010 klesly z 34,6 miliardy dolarů na současných 18,7 miliardy.

Přitom má Ukrajina v příštím roce zaplatit 7,3 miliardy dolarů za refinancování svého vnějšího dluhu, a podle propočtů agentury Bloomberg během nejbližších dvou let dokonce 17 miliard dolarů. Ruských patnáct miliard tak přijde vhod.

Celní unie je tabu

Viktor Janukovyč ale nevypadal jako triumfátor, prakticky všechny iniciativy oznamoval Vladimir Putin. Ukrajinský prezident se zmohl jen na prohlášení tiskové služby Strany regionů, ve kterém se zdůrazňovalo, že Ukrajina v žádném případě nevstupuje do celní unie. To ostatně opakoval i ruský prezident. Stejně tak nezaznělo ani slovo o asociační dohodě s Evropskou unií, kterou Janukovyč ještě před odjezdem do Moskvy označoval za strategickou prioritu Ukrajiny.

Opozice zatím jen spekuluje, co mohl Janukovyč Putinovi slíbit. Největší obavy v Kyjevě panovaly ohledně možného odstoupení Ukrajiny od tzv. třetího energetického balíčku EU, proti kterému Rusko aktivně vystupuje. Odstoupení od Evropské energetické charty by také prakticky znemožnilo podpis asociační dohody s EU. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius ale prohlásil, že ho Kyjev ujistil, že o ničem podobném se nejednalo.

Vítězství na jeden rok

Podle kremelského reportéra deníku Kommersant Andreje Kolesnikova se obě strany na ceremonii podpisu považovaly za vítěze. "Teď už jsou naši," pochvaloval si vysoce postavený ruský představitel, který nechtěl být jmenován. Blíže k pravdě ale asi byl ukrajinský ministr energetiky Eduard Stavickij, který zdůrazňoval, že dohoda o plynu byla uzavřena jen na rok 2014 a výše slevy bude schvalována každého čtvrt roku.

Moskva se zjevně poučila, že spoléhat se jen na čestné slovo ukrajinského, údajně "proruského" prezidenta není nejlepší plán. "Řeči o proruskosti jsou nesmysl, Janukovyč brání především zájmy své rodiny a části doněckého klanu, nic jiného to neznamená," tvrdí kyjevský ekonom Ihor Gut.

"Jedním z důvodů neutěšené ekonomické situace Ukrajiny je nenasytnost politické elity, kterou ekonomika prostě nedokáže utáhnout," uvedl ekonomický novinář Boris Grozovskij. Pravda je, že apetit úředníků a politiků je výjimečný i v rámci postsovětského prostoru. Prezidentův syn Olexandr zbohatl za dva roky o šedesát procent. Odhadem třetina rozpočtu fotbalového mistrovství byla rozkradena.  Když prasklo, že úředníci ukradli peníze na nové kaštany pro centrum Kyjeva, tak si dotyční nechali zaplatit služební cestu do Itálie, aby údajně zjistili, kdo ty kaštany ukradl. A tak by se dalo pokračovat. 

"Peníze dojdou a v roce 2015 Janukovyč stejně prohraje takřka s jakýmkoli protikandidátem z Majdanu. S jedinou výjimkou a to je nacionalista Oleh Ťjahnibok. Ale porazil by ho i Arsenij Jaceňjuk, který má přitom tolik charismatu jako váš Bohuslav Sobotka," řekl HN v Praze žijící politolog Myhajlo Samus.