Oleksandr Muzyčko, známý pod bojovým jménem Saško Bilyj, byl na posledním setkání na kyjevském Majdanu jen těžko přehlédnutelný. Natolik, že se ho aktivisté snažili schovávat před zahraničními novináři. Nejvíce ho milovali redaktoři ruských televizních kanálů, kteří na něm ilustrovali tezi, že Majdan je ovládán neonacistickými a Rusy nenávidějícími primitivy se střelnými zbraněmi.

Muzyčko se na tuto roli hodil skvěle. Během první čečenské války bojoval na straně Džochara Dudajeva v nevelkém oddíle ukrajinských nacionalistů. Ti ochotně dávali interview novinářům, takže to vypadalo, že na straně Čečenců bojují tisíce obdivovatelů Stěpana Bandery. Sám Saško Bilyj v rozhovorech vyprávěl o své nenávisti vůči Moskvě i ochotně přikrmoval zvěsti o popravách ruských zajatců.

Pak zmizel z veřejného života a objevoval se především v okamžicích, kdy média nebo političtí technologové potřebovali strašit ukrajinskými nacionalisty. Takže asi nejen já jsem zažil pocit déjà vu, když jsem počátkem prosince spatřil fotografie Muzyčka, kterak v maskovací uniformě sedí ve stanu na Majdanu. Když jsem se o týden později dostal do Kyjeva, už jsem ho nepotkal.

"Povedlo se nám ho přesvědčit, aby se vrátil na Volyň. Tady svou přítomností dělal mnohem více škody než užitku," vysvětloval mi jeden z aktivistů Majdanu.

O to více byl Saša Bilyj vidět po pádu režimu a útěku Viktora Janukovyče za hranice. Byl jmenován koordinátorem Pravého sektoru v rodném městě Rivne na Volyni a rozhodně nezahálel.

Video, ve kterém drží pod krkem místního prokurátora a vysvětluje mu, co se s ním přesně stane, pokud ho nebude poslouchat, na YouTube viděly statisíce lidí. Populární bylo také video, v němž na zasedání městské rady odkládá na stůl samopal a slibuje (naštěstí nepřítomnému) ministrovi vnitra Arseniji Avakovovi smrt.

 

 

Dopadlo to ovšem přesně naopak. V noci z pondělí na úterý Saško Bilyj zahynul na následky dvou střel do srdce ve vesnici Barmaki. Aktivisté Pravého sektoru tvrdí, že speciální jednotky policie Muzyčka unesly, spoutaly a bezbranného zastřelily. Náměstek ministra vnitra Volodymyr Jevdokimov zase tvrdí, že Saško Bilyj se při zatýkání pokusil vyskočit oknem restaurace a zranil jednoho ze zasahujících policistů, kteří ho v následné potyčce zabili.

Paradoxem je, že jeho smrt je nyní výhodná pro všechny. Pravý sektor namísto obtížně kontrolovatelného soudruha, který ke všemu ještě vymáhal od místních podnikatelů peníze na "revoluci", získal mučedníka. Pravý sektor se chce stát regulérní politickou stranou a Saško Bilyj se do parlamentu skutečně nehodil.

Nová kyjevská vláda současně ukazuje, že je schopná bojovat s radikály, kteří často přicházejí z kriminálního prostředí a kteří neberou na nikoho ohledy. Tím spíše, když kremelská propaganda dělá z kapesní krádeže ve vlaku ve Vinnycji mezinárodní incident. V Kremlu tak nejspíš smrt Saška Bilého oplakávají nejvíce.