Mezi diplomaty obecně, a těmi ruskými zvláště, se cení schopnost co nejzdvořileji urazit protivníka, pokud možno při použití jeho vlastních argumentů. Z tohoto hlediska vystoupení zmocněnce ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantina Dolgova na setkání zástupců ruských menšin z pobaltských států v Rize bylo slibné.

Ať už si o bouřlivých dějinách této části Evropy a o tom, jak se tam ruská menšina ocitla, myslíte cokoli, tak tlak na postupné uzavírání ruskojazyčných škol nebo stále nesmírně vysoké počty takzvaných neobčanů, lidí bez státní příslušnosti, jsou obtížně popiratelným faktem. Nejhorší na tom je, že situace se nijak zvlášť nemění a naděje pobaltských elit, že se Rusové postupně asimilují, vystřídala určitá rezignace.

Jenže Dolgov v projevu poněkud přestřelil. Aniž by bylo potřeba zlehčovat problémy soužití ruské menšiny s většinovou společností, přece jen není nutné hovořit o "nejhlubším pošlapání lidských práv v samotném srdci civilizované Evropy". Slova o "zoufale zanedbané situaci v oblasti lidských práv v Evropské unii" také nevyzněla úplně přesvědčivě v okamžiku, kdy se současně probíhajících regionálních voleb v Rusku nemohl zúčastnit prakticky žádný známější opoziční aktivista.

Závěrečný slib, že Rusko se nikdy nesmíří s útokem na vyučování v ruštině a bude vést ofenzivní činnost (byť z kontextu vyplývá, že nejspíše na diplomatické frontě), spíše mohou posílit "překypující politizovanou rusofobii", kterou Konstantin Dolgov kritizuje.

Ještě menší servítky si berou ruští diplomaté na Twitteru. Velvyslanectví ve Spojených arabských emirátech zveřejnilo fotografii umělohmotných vojáčků s popiskem "Dosud nejlepší důkaz ruské přítomnosti na Ukrajině". Další tweety na adresu Kyjeva, zejména ty zveřejněné v pozdějších večerních hodinách, zase ráno zmizely.

V sovětských dobách se na MGIMO vyprávěl následující vtip: Student dostane za úkol sepsat nótu protestující proti zadržení sovětské lodi nějakou africkou vládou. Profesor pročítá práce a pak říká: "Ivanove, v zásadě to není špatné, jen slovo "negr" se píše s písmenem g a v závěru bych přece jen použil méně expresivní místní určení "do řiti".

V posledních měsících na tento vtip až příliš často vzpomínám.